Já jsem sice knížky četla, ale na prvním stupni jsme určitě nečetli nic jako je Shakespeare nebo třeba Zola. Proto jsem se chtěla odhodlat a každý ročník přečíst alespoň 5 knížek, aby mi to hezky vyšlo. Z toho po prvním roce bohužel sešlo, protože jsem nebyla schopna skloubit všechny své koníčky, učení a kamarády dohromady. Natož ještě číst. Mé odhodlání k tomu začít číst pravidelně přišlo až ve třetím ročníku, kdy už jsem věděla, že maturita čeká za dveřmi. Tak jsem si několikrát pročítala seznam naší povinné četby k maturitě a potom si vybrala to, co mě nejvíc baví. A teď se s vámi podělím o 4 knížky, které mě nadchly snad nejvíc!
Emile Zola – Zabíják: kniha o alkoholismu a těžkém životě lidí v nižší společnosti. Velmi se mi líbilo, jak v ní autor přesně a doslovně popisoval všechny okamžiky a těžké chvíle, kterými si rodina musela projít.
John Steinbeck – O myších a lidech: další skvělá kniha, která mě dokonce i rozplakala. Popisuje život dvou kamarádů, přičemž jeden je postižený a nemá cit v rukách, nedokáže odhadnout, jak moc má věc zmáčknout a zabíjí malou myšku, když si ji chce jen pohladit. Opravdu velmi silný příběh.
Karel Čapek – Bílá nemoc: je to fiktivní příběh, kdy propukne tzv. bílá nemoc, která končí vždy smrtí. Ovšem se najde doktor, který má na ni lék a pod jednou podmínkou se nabízí, že bude léčit všechny lidi a tím bude moci všechny zachránit.
Christiane F. – My děti ze stanice ZOO: autobiografický příběh jedné narkomanky, která s drogami začala už v útlém věku a taky se jí to vymstilo. Musela si vydělávat na další dávku různými ohavnými způsoby. Kniha je složena z reportáží Christiane, ona sama ji nenapsala.
